Green Deal a byznys. Co znamená zelená transformace pro podnikání?

V reakci na rizika klimatické změny se Evropská unie rozhodla přijít s komplexní strategií, která má zajistit tranformaci evropské ekonomiky a společnosti směrem k udržitelnosti.

Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu obsahuje ambiciózní cíle dotýkající všech oblastí evropského hospodářství, proto je pro podnikatele zásadní věnovat strategii pozornost.
Jaké výzvy Green Deal pro byznys představuje? A jak se na ně nejlépe připravit a zároveň využít bezprecedentních příležitostí zelené tranformace? 
Green Deal se opírá o tři hlavní pilíře:
  • žádné čisté emise skleníkových plynů v roce 2050 
  • oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů
  • “leave no one behind” (spravedlivá tranzice)
Nejčastěji zmiňovaným bývá redukce emisí skleníkových plynů, která má vést k takzvané klimatické neutralitě. V návaznosti na tuto ambici přijala Evropská unie dílčí cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Aby bylo možné nových ambicí dosáhnout, pracuje EU na revizi své legislativy v rámci balíčku Fit for 55. Jeho úkolem je sladit dosavadní právní předpisy v oblasti klimatu, energetiky, stavebnictví a dopravy s novými klimatickými cíli. 
Green Deal je větší než Marshallův plán, říká Pavel Franc, CEO Frank Bold.
Dalšími ústředními body Green Dealu jsou přechod k cirkulární ekonomice a princip spravedlivé tranzice (just transition), která má zajistit finanční zdroje pro znevýhodněné regiony s cílem omezit negativní dopady transformace.
Na uvedené stěžejní body jsou navázané další cíle Green Dealu, kterými jsou:
  • Tranzice k čisté energii
  • Zelené stavitelství
  • Udržitelná a smart mobilita
  • Nulové znečišťování
  • Ochrana ekosystémů a biodiverzity
  • Due diligence ohledně negativních dopadů
Legislativní návrhy týkající se tranzice k čisté energii zahrnují například revizi systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení cílů pro využití obnovitelných zdrojů nebo regulaci rozmístění dobíjecích stanic pro elektromobily a vodíkových čerpacích stanic. 
Výrazněji se legislativní změny dotknou také stavebního sektoru. Jedná se například o zvýšení požadavků na energetickou efektivitu, navýšení renovací budov nebo vybavení domů samoregulačními a řídícími systémy spotřeby.
„Stavebnictví tvoří asi 39 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého, z toho přímo stavitelská činnost představuje přibližně 11 procent. Zároveň se do roku 2060 očekává zdvojnásobení intenzity výstavby, což významně přispěje k oteplování planety. Právě proto je potřeba, aby se už nyní stavební firmy a jejich dodavatelé začali připravovat na přechod k udržitelnému fungování,” uvádí Hana Kovářová, předsedkyně Komise ČBA pro udržitelné finance a výkonná ředitelka Brand and Strategy Communication Komerční banky.

Na cíle Green Dealu připadne tisíc miliard eur ročně

Zcela zásadním prvkem Green Dealu je financování. Evropská unie pro tyto účely vyvinula strategii udržitelných financí, jejímž cílem je nasměrovat 500 miliard eur investic ze strany bank a investorů do udržitelných aktivit. Stejná částka půjde na transformaci ekonomiky také z veřejných zdrojů. Ve výsledku tedy EU mobilizuje částku 1000 miliard euro každoročně na naplnění cílů Green Dealu od teď až do roku 2050.
„Přichází naprosto bezprecedentní změna ekonomiky a i malé zpoždění v českém prostředí může mít zásadní důsledky pro konkurenceschopnost. Naopak firmy, které se ve změnách souvisejících s udržitelností rychle zorientují, se mohou dostat k novým trhům a obchodním příležitostem,” popsal v podcastu Hospodářských novin vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold Filip Gregor.
Green Deal považuji za největší transformační výzvu, které Česká republika čelila od roku 1989, říká Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny. 
Čím dál více podniků si proto uvědomuje, že Green Deal přináší naprosto bezprecedentní obchodní příležitosti a že konkurenceschopnost firem se bude v příštích letech odvíjet od toho, jakým způsobem je dokážou využít.
“V příštím desetiletí se bude rozhodovat o vítězích a poražených tohoto století. Vítězové budou ti, co dokáží prosadit udržitelné podnikání a udržitelný rozvoj, uplatní umělou inteligenci a budou digitalizovat od A až do Z. Poražení se nakonec ocitnou v negativním tržním postavením s neschopností získat cizí zdroje na financování svého byznysu," popisuje Alois Míka, senior energy expert v ČSOB. 

EU vyvíjí nástroje k naplnění Green Dealu

1. Taxonomie

Prvním z nich je takzvaná Taxonomie, což je klasifikační systém, který určuje, jaké aktivity lze považovat za udržitelné. Taxonomie zatím obsahuje 98 aktivit v 9 oblastech, jde například o obnovitelné zdroje energie, elektromobilitu nebo energeticky efektivní budovy.
I největší české banky jako ČSOB, Česká spořitelna nebo Komerční banka oznamují, že “zelené” pro ně bude znamenat v souladu s taxonomií a upravují své strategie.  „V Komerční bance očekáváme, že do roku 2025 bude polovina všech našich investic směřovat do aktivit spojených s cíli ESG a taxonomií,” říká Kovářová. 

2. SFDR

Dalším prvkem je Nařízení o zveřejňování informací v odvětví finančních služeb (SFDR), které investorům ukládá zveřejňovat, jak ve svých investičních rozhodnutích zohledňují udržitelnost. Jejich klienti se tak nově povinně dozví ne jen to, jaké je u produktu investiční riziko, ale také nakolik podporuje udržitelnost či jestli je přímo udržitelný. Požadavky SFDR a taxonomie budou podpořeny technickými standardy a screeningovými kritérii, které vstoupí v platnost v roce 2022. 
V první polovině roku 2022 přijme EU revizi této směrnice (CSRD), jež rozšíří reportovací povinnost na více podniků.

3. NFDR a CSRD

Aby se investoři mohli v otázkách udržitelnosti odpovědně rozhodovat, potřebují nejprve získat ESG data od firem. K tomu slouží směrnice o nefinančním reportingu (NFRD), podle které firmy reportují informace o rizicích a dopadech na udržitelnost. V první polovině roku 2022 přijme EU revizi této směrnice (CSRD), jež rozšíří reportovací povinnost na více podniků.
"Firma, která bude mít k dispozici data o udržitelnosti podle nové direktivy o nefinančním reportingu, může mít v budoucnu výhodu při získávání zakázek od velkých společností, které tuto reportovací povinnost mají, a také při získávání dotací i úvěrů pro financování zelených investic,” vysvětluje Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny. Česká bankovní asociace nedávno pro firmy zveřejnila vzorový ESG dotazník.

4. Reportovací standardy

Dosud chybějícím dílkem do skládačky jsou reportovací standardy EU, které firmám vyjasní, jaká ESG data jsou klíčová a jak přesně je reportovat. Přijetí klíčového souboru standardů se očekává na podzim 2022, od roku 2023 pak evropské společnosti začnou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti v souladu se schválenými standardy. 
“Nedostatečný reporting ESG dat ohrožuje budoucí postavení firem na trhu a omezuje jejich schopnost využít bezprecedentních příležitostí, které transformace ekonomiky nabízí. V posledních měsících pozorujeme obrovský nárůst poptávky po zelených projektech ze strany investorů ” vysvětluje důležitost reportingu CEO expertní skupiny Frank Bold Pavel Franc.

Poptávka po udržitelných projektech poroste, stejně tak i ambice EU

Už nyní investoři a banky čím dál více upřednostňují udržitelné projekty a firmy, i s ohledem na vlastní reportovací povinnosti, a při pohledu na současné směřování EU je jasné, že poptávka po udržitelných projektech splňujících kritéria taxonomie bude nadále stoupat. Stejně tak je zřejmé, že politiky a ambice EU budou v tomto ohledu průběžně posilovány, spíše než naopak. 

Co z toho plyne pro české firmy? 

Podniky potřebují shromažďovat a reportovat klíčová ESG data, aby si zajistily přístup k zelenému financování a splnily zákonné požadavky CSRD. Svou atraktivitu pro investory mohou zvýšit pomocí zelených dluhopisů. 

Co z toho plyne pro nemovitostní fondy?

Fondy, které si chtějí zajistit konkurenční výhodu a zároveň větší přísun investic, potřebují převést své portfolio do nového zeleného standardu. Zároveň musí od 2022 dodržovat pravidla SFDR. 

Co z toho plyne pro developery?

Pro developerské společnosti je klíčové co nejvíce sladit své projekty s kritérii Taxonomie, aby neměly potíže s financováním a zároveň dosáhly na zvýhodněné úvěry pro zelené projekty.

Green Deal a Frank Bold

S tím vším pomáháme ve Frank Bold. ESG, odpovědnému podnikání a tématům souvisejícím s Green Dealem se věnujeme 10 let přímo v Bruselu. Zkušenosti máme také z vedení iniciativy Alliance for Corporate Transparency, která sdružuje 20 předních organizací věnujících se reportingu o udržitelnosti a jeho reformě na úrovni EU. V rámci Alliance jsme analyzovali data o udržitelnosti a zveřejnili největší evropský výzkum tisíce korporací, abychom získali objektivní data o kvalitě reportingu.

Obraťte se na nás

Stáhněte si praktický manuál k ESG

Prošli jsme za vás stovky stran právních a technických dokumentů k tématu ESG. Zaregistrujte se a my vám pošleme srozumitelné a praktické shrnutí. Budeme vás také pravidelně informovat o dalších novinkách.

Zaregistrujte se
S ČÍM VÁM POMŮŽEME

Chcete být při získávání kapitálu úspěšní?

Je třeba začít přizpůsobovat své podnikání a sbírat a zpracovávat data už teď. S naší expertízou v oblasti ESG a zeleném financování budete připravení dříve než konkurence.

ESG rating

ESG rating

Nemovitostním fondům pomůžeme k novým investicím. Usnadníme vám proces přechodu vašeho portfolia do nového standardu zeleného fondu.

Více informací

Zelené financování

Developerskou společnost připravíme na zelené financování. Pomůžeme vám přehledně identifikovat, jak budou banky hodnotit vaše projekty.

Více informací
Zelené dluhopisy - zajistíme celou emisi dluhopisů.

Zelené dluhopisy

Zelené dluhopisy umožňují zisk většího kapitálu s  dlouhodobější návratností. Zajistíme vám celou emisi dluhopisů, včetně emise s prospektem a její propagaci.

Více informací