Green Deal a byznys. Co znamená zelená transformace pro podnikání?

V reakci na rizika klimatické změny se Evropská unie rozhodla přijít s komplexní strategií, která má zajistit tranformaci evropské ekonomiky a společnosti směrem k udržitelnosti.

Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu obsahuje ambiciózní cíle dotýkající všech oblastí evropského hospodářství, proto je pro podnikatele zásadní věnovat strategii pozornost.
Jaké výzvy Green Deal pro byznys představuje? A jak se na ně nejlépe připravit a zároveň využít bezprecedentních příležitostí zelené tranformace? 
Green Deal se opírá o tři hlavní pilíře:
  • žádné čisté emise skleníkových plynů v roce 2050 
  • oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů
  • “leave no one behind” (spravedlivá tranzice)
Nejčastěji zmiňovaným bývá redukce emisí skleníkových plynů, která má vést k takzvané klimatické neutralitě. V návaznosti na tuto ambici přijala Evropská unie dílčí cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Aby bylo možné nových ambicí dosáhnout, pracuje EU na revizi své legislativy v rámci balíčku Fit for 55. Jeho úkolem je sladit dosavadní právní předpisy v oblasti klimatu, energetiky, stavebnictví a dopravy s novými klimatickými cíli. 
Green Deal je větší než Marshallův plán, říká Pavel Franc, CEO Frank Bold.
Dalšími ústředními body Green Dealu jsou přechod k cirkulární ekonomice a princip spravedlivé tranzice (just transition), která má zajistit finanční zdroje pro znevýhodněné regiony s cílem omezit negativní dopady transformace.
Na uvedené stěžejní body jsou navázané další cíle Green Dealu, kterými jsou:
  • Tranzice k čisté energii
  • Zelené stavitelství
  • Udržitelná a smart mobilita
  • Nulové znečišťování
  • Ochrana ekosystémů a biodiverzity
  • Due diligence ohledně negativních dopadů
Legislativní návrhy týkající se tranzice k čisté energii zahrnují například revizi systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení cílů pro využití obnovitelných zdrojů nebo regulaci rozmístění dobíjecích stanic pro elektromobily a vodíkových čerpacích stanic. 
Výrazněji se legislativní změny dotknou také stavebního sektoru. Jedná se například o zvýšení požadavků na energetickou efektivitu, navýšení renovací budov nebo vybavení domů samoregulačními a řídícími systémy spotřeby.
„Stavebnictví tvoří asi 39 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého, z toho přímo stavitelská činnost představuje přibližně 11 procent. Zároveň se do roku 2060 očekává zdvojnásobení intenzity výstavby, což významně přispěje k oteplování planety. Právě proto je potřeba, aby se už nyní stavební firmy a jejich dodavatelé začali připravovat na přechod k udržitelnému fungování,” uvádí Hana Kovářová, předsedkyně Komise ČBA pro udržitelné finance a výkonná ředitelka Brand and Strategy Communication Komerční banky.

Na cíle Green Dealu připadne tisíc miliard eur ročně

Zcela zásadním prvkem Green Dealu je financování. Evropská unie pro tyto účely vyvinula strategii udržitelných financí, jejímž cílem je nasměrovat 500 miliard eur investic ze strany bank a investorů do udržitelných aktivit. Z evropských zdrojů by pak v následující dekádě měly přijít investice ve výši zhruba jednoho bilionu eur.
„Přichází naprosto bezprecedentní změna ekonomiky a i malé zpoždění v českém prostředí může mít zásadní důsledky pro konkurenceschopnost. Naopak firmy, které se ve změnách souvisejících s udržitelností rychle zorientují, se mohou dostat k novým trhům a obchodním příležitostem,” popsal v podcastu Hospodářských novin vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold Filip Gregor.
Green Deal považuji za největší transformační výzvu, které Česká republika čelila od roku 1989, říká Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny. 
Čím dál více podniků si proto uvědomuje, že Green Deal přináší naprosto bezprecedentní obchodní příležitosti a že konkurenceschopnost firem se bude v příštích letech odvíjet od toho, jakým způsobem je dokážou využít.
“V příštím desetiletí se bude rozhodovat o vítězích a poražených tohoto století. Vítězové budou ti, co dokáží prosadit udržitelné podnikání a udržitelný rozvoj, uplatní umělou inteligenci a budou digitalizovat od A až do Z. Poražení se nakonec ocitnou v negativním tržním postavením s neschopností získat cizí zdroje na financování svého byznysu," popisuje Alois Míka, senior energy expert v ČSOB. 

EU vyvíjí nástroje k naplnění Green Dealu

1. Taxonomie

Prvním z nich je takzvaná Taxonomie, což je klasifikační systém, který určuje, jaké aktivity lze považovat za udržitelné. Taxonomie zatím obsahuje 98 aktivit v 9 oblastech, jde například o obnovitelné zdroje energie, elektromobilitu nebo energeticky efektivní budovy.
I největší české banky jako ČSOB, Česká spořitelna nebo Komerční banka oznamují, že “zelené” pro ně bude znamenat v souladu s taxonomií a upravují své strategie.  „V Komerční bance očekáváme, že do roku 2025 bude polovina všech našich investic směřovat do aktivit spojených s cíli ESG a taxonomií,” říká Kovářová. 
Český podnikatel, který shání bankovní financování na konkrétní aktivitu, se nyní může podívat do taxonomie, respektive do technických screeningových kritérií a zjistit, zda je daná aktivita podle těchto kritérií udržitelná. 
Taxonomie je zásadní také pro další oblasti EU legislativy. Například pro zelené dluhopisy nyní v rámci Green Dealu vzniká evropský standard European Green Bonds Standard (EU GBS). Dluhopisy označené jako EuGB (European green bond) budou muset investovat 100 % finančních prostředků do udržitelných aktivit dle EU taxonomie.

2. SFDR

Dalším prvkem je Nařízení o zveřejňování informací v odvětví finančních služeb (SFDR), které investorům ukládá zveřejňovat, jak ve svých investičních rozhodnutích zohledňují udržitelnost.Nařízení také určuje kritéria pro světle a tmavě zelené investice. Banky a investoři mají nově povinnost zveřejňovat na webu a v předsmluvní dokumentaci informace:
  • o politikách začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do investičního rozhodování;
  • a o tom, jak jsou zásady odměňování konzistentní s těmito politikami.
Dále mají účastníci finančního trhu povinnost informovat na webu:
  • o hlavních nepříznivých dopadech svých investic na faktory udržitelnosti (případně musí vysvětlit, proč tyto dopady nesledují); 
  • a politikách náležité péče (due diligence) ve vztahu k těmto dopadům (povinné pro společnosti s více než 500 zaměstnanci).
V předsmluvní dokumentaci musí navíc účastníci finančního trhu do 30. prosince 2022 u každého finančního produktu uvést jasné a odůvodněné vysvětlení toho, zda a případně jak finanční produkt zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti. Tato povinnost se však omezuje jen na ty účastníky finančního trhu, kteří nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti zohledňují, mají přes 500 zaměstnanců nebo jsou součástí skupiny, která má na konsolidovaném základě přes 500 zaměstnanců.
Na úrovni finančních produktů definuje SFDR světle zelené investice, které podporují  environmentální nebo sociální vlastnosti, a tmavě zelené investice, které sledují cíl udržitelných investic nebo cíl snížení emisí uhlíku. Od 1. ledna 2022 musí společnosti poskytující tyto produkty ve výroční zprávě reportovat:
  • míru splnění environmentálních nebo sociálních vlastností (světle zelené produkty);
  • celkový dopad daného finančního produktu na udržitelnost formou příslušných ukazatelů udržitelnosti (tmavě zelené produkty).
Vedle toho musí společnosti zveřejnit popis udržitelných vlastností produktu a odpovídající metodiky také na webu a v předsmluvní dokumentaci.

3. CSRD a jednotné EU standardy

Aby se investoři mohli v otázkách udržitelnosti odpovědně rozhodovat, potřebují nejprve získat ESG data od firem.  K tomu bude sloužit směrnice směrnice (CSRD) a návazné EU standardy pro reporting o udržitelnosti. 
Podle finální dohody na podobě směrnice bude téměř 50 tisíc evropských firem zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. V České republice se reportování takzvaných “ESG” informací dotkne více než tisícovky společností. 
Dosud se povinný ESG reporting (podle směrnice NFRD) dotýkal jen okolo dvacítky českých velkých korporací. Směrnice CSRD požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně 1 miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností).
Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024. Nová pravidla se hned od 1. 1. 2024 budou vztahovat na největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD.

4. EU standardy pro reporting o udržitelnosti

Obsah reportingu udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, s jejichž zavedením CSRD počítá. K návrhu předběžných obecných standardů vydaných na konci dubna 2022 už proběhla veřejná konzultace, finalizovány mají být v listopadu tohoto roku, nicméně jejich základ už se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní. Finálně přijaty by měly být do poloviny roku 2023.
Firmy už si nevystačí s líbivými CSR zprávami o společenské odpovědnosti. Nezbytný bude reporting rizik a příležitostí spojených s klimatickou změnou, dopadů na obchodní model firmy a konkrétních strategií, včetně cílů a financí k jejich dosažení. 
Klíčová ESG data se odvíjejí i od sektoru, ve kterém firma podniká. Obecně ale pro firmy bývají nejzásadnější tyto části:
  • A) klima: spotřeba energie a emise 
  • B) zaměstnanecké otázky 
  • C) náležitá péče (due diligence), zejména s ohledem na lidská práva. 
Po obecných standardech univerzálně platných pro všechny odvětví, budou následovat i specifické sektorové standardy. První set návrhu sektorových standardů by měl být představen na začátku roku 2023 a bude obsahovat odvětví klíčová pro zelenou transformaci jako je např. těžební průmysl, energetika, doprava, zemědělství nebo potravinářství. Standardy pro ostatní sektory budou následovat.

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (due diligence)

Důležitou součástí zelené transformace, je takzvaná náležitá péče, neboli due diligence. V rámci strategie udržitelných financí EU je due diligence jednou z podmínek, které musí splňovat zelené aktivity a zelené financování, včetně zelených dluhopisů. Informování o due diligence v oblasti lidských práv a životního prostředí je součástí povinného ESG reportingu podle CSRD a EU standardů. 
V reakci na požadavky investorů i firem představila Evropská komise v únoru 2022 návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive – CSDDD), který požadavky na due diligence ukotvuje v právu EU a nastavuje rovné podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší.
Cílem směrnice je zajistit, aby firmy zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích. Návrh směrnice dává firmám vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit přiměřeně k jejich zapojení a možnostem. 
Nová legislativa se dotkne největších firem na jednotném evropském trhu s více než 500 zaměstnanci a příjmy vyššími než 150 milionů eur. Vztahovat se bude také na velké firmy s více než 250 zaměstnanci, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl. Malých a středních podniků se netýká. Celkově se návrh Směrnice dotkne 1 % největších evropských podniků.
O směrnici nyní vyjednávají členské státy a Evropský parlament, schválená by měla být v letech 2024-2025. 

Poptávka po udržitelných projektech poroste, stejně tak i ambice EU

Už nyní investoři a banky čím dál více upřednostňují udržitelné projekty a firmy, i s ohledem na vlastní reportovací povinnosti, a při pohledu na současné směřování EU je jasné, že poptávka po udržitelných projektech splňujících kritéria taxonomie bude nadále stoupat. Stejně tak je zřejmé, že politiky a ambice EU budou v tomto ohledu průběžně posilovány, spíše než naopak. 

Co z toho plyne pro české firmy? 

Podniky potřebují shromažďovat a reportovat klíčová ESG data, aby si zajistily přístup k zelenému financování a splnily zákonné požadavky CSRD. Svou atraktivitu pro investory mohou zvýšit pomocí zelených dluhopisů. 

Co z toho plyne pro nemovitostní fondy?

Fondy, které si chtějí zajistit konkurenční výhodu a zároveň větší přísun investic, potřebují převést své portfolio do nového zeleného standardu. Zároveň musí od 2022 dodržovat pravidla SFDR. 

Co z toho plyne pro developery?

Pro developerské společnosti je klíčové co nejvíce sladit své projekty s kritérii Taxonomie, aby neměly potíže s financováním a zároveň dosáhly na zvýhodněné úvěry pro zelené projekty.

Green Deal a Frank Bold

S tím vším pomáháme ve Frank Bold. ESG, odpovědnému podnikání a tématům souvisejícím s Green Dealem se věnujeme 10 let přímo v Bruselu. Zkušenosti máme také z vedení iniciativy Alliance for Corporate Transparency, která sdružuje 20 předních organizací věnujících se reportingu o udržitelnosti a jeho reformě na úrovni EU. V rámci Alliance jsme analyzovali data o udržitelnosti a zveřejnili největší evropský výzkum tisíce korporací, abychom získali objektivní data o kvalitě reportingu.

Obraťte se na nás


Stáhněte si praktický manuál k ESG

Prošli jsme za vás stovky stran právních a technických dokumentů k tématu ESG. Zaregistrujte se a my vám pošleme praktické shrnutí. Dostanete také materiál a záznam školení k ESG due diligence a budeme vás informovat o dalších novinkách.

Zaregistrujte se

Naše služby