Franc: ESG reporting se dotkne i firem v dodavatelských řetězcích

Co se mění pro malé a střední podniky s novou evropskou legislativou v oblasti ESG a udržitelnosti? K čemu zelená regulace slouží a jak k ní přistupují české firmy? Ředitel Frank Bold Pavel Franc byl hostem podcastu Hospodářských novin. Vysvětluje například, proč změny ve firmách nevyvolává primárně regulace nebo proč budou malé podniky potřebovat data o svých emisích. Přinášíme nejdůležitější části rozhovoru. 
HN (Martin Ehl): Co se letos a příští rok pro malé a střední firmy v praktické rovině změní, pokud jde o zavádění nových unijních pravidel ohledně udržitelnosti?
Mění se toho hodně. V prvé řadě to není vyvoláno regulací, ale jednoduše cenami energií, vstupních materiálů a tak dále. Už v minulém roce docházelo k rapidnímu zvyšování cen energií, což pro firmy znamená, že musí hledat úspory a zvyšovat efektivitu využití energie. A o tom ve skutečnosti všechna ta zelená legislativa je a bude. Vaše uhlíková stopa je navázaná na to, jak efektivně využíváte energii. Pokud s ní dobře hospodaříte, snižujete zároveň emise CO2. Podobně je to i s materiálem. 
Zmínil jste, že máte kamaráda, který má malou výrobní firmu. Ta v dnešní době pravděpodobně zkoumá možnosti dotací na obnovitelné zdroje. Solární panely ještě před dvěma lety nedávaly z pohledu návratnosti skoro žádný smysl, nyní je ale návratnost velmi rychlá a s dotací velice výhodná. Velká část malých a středních firem se proto nyní drží pozitivní linky udržitelnosti a využívá těchto příležitostí.
HN: Co to pro malé a střední firmy znamená z hlediska legislativy? 
Regulace se zatím malých a středních podniků bezprostředně netýká. Legislativa dopadá jenom na největší české firmy, které od roku 2018 musí reportovat informace o svojí udržitelnosti. To se mění se směrnicí CSRD, která od roku 2024 rozšíří tuto povinnost na zhruba tisíc firem v Česku. Pro malé a střední podniky pak bude zásadní, zda jsou součástí subdodavatelského řetězce, jelikož od nich budou požadovat data jejich velcí odběratelé.
HN: Chápu to tak, že česká firma, která dodává do Německa, se bude muset s reportováním dat vypořádávat, protože to po ní bude chtít její německý partner…
Přesně tak, velcí partneři se budou ptát hlavně na uhlíkovou stopu. Reportující firmy ji totiž musí mít spočítanou kompletně, včetně dat od subdodavatelů materiálů a služeb. Jedná se o kategorii emisí Scope 3 v rámci GHG protokolu. 
Firem, které nejsou subdodavateli, se to vlastně ještě dlouho nedotkne. Mohou ale narazit na požadavky z banky. Už dnes totiž platí nařízení Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR) dopadající na banky a investiční společnosti, které podle něj musí analyzovat rizika z hlediska ESG, taxonomie a zhodnocování svého investičního portfolia. 
HN: Pokud tedy středně velká výrobní firma v budoucnu požádá banku o nějakou půjčku na rozvoj nebo na nějakou investici, bude po ní banka chtít nějaký nový papír? Kdy?
Měla by ho vyžadovat už dnes, protože podle SFDR banky tuto povinnost mají. Otázka ale je, jak moc Česká národní banka dodržování SFDR kontroluje. Zatím nejsou vymezené žádné ostré sankce. 

Evropské ESG standardy reagují na potřeby firem

HN: Mají už firmy k dispozici nějaké standardy reportování? Podle toho, co člověk slyší, tak si každá banka vytváří svou vlastní ESG hodnotící stupnici. Takže podle čeho se řídit?
V tomto ohledu je velmi důležitá směrnice o reportování o udržitelnosti (CSRD), která zavádí jednotné evropské standardy pro ESG reporting. Dosavadní pravidla reportingu byla velmi obecná. Před dvěma lety jsme vydali obrovský audit reportingu tisíce největších evropských korporací, na které dopadala povinnost zveřejňovat data o udržitelnosti od roku 2018. Ukázalo se, že firmy často neví, čeho se držet, využívají různé dobrovolné standardy typu GRI a kvalita reportů je pak velice špatná. Když jsme se při publikaci naší anlýzy setkávali se zástupci nějvětších firem, říkali, ať už se ten společný standard konečně prosadí, protože jinak musí až 40krát reportovat svá data nejrůznějším ratingovým kancelářím, ve 40 různých zemích, podle 40 různých pravidel a dotazníků. To se ale nyní změní s Evropským standardy pro reporting o udržitelnosti, na jejichž vývoji se přímo podílíme. 
HN: Takže zaplať pánbůh za taxonomii?
Ano, taxonomie tomu dává řád, protože jasně vymezuje, jaké aktivity jsou zelené, jaké činnosti lze klasifikovat jako adaptační nebo mitigační opatření. Taxonomie se doplňuje s reportingem o udržitelnosti, o kterém byla řeč. Taxonomie určuje kritéria pro zelenost jednotlivých aktivit, například u developerských projektů, pro které firmy potřebují sehnat financování. CSRD a standardy stanoví indikátory pro hodnocení udržitelnosti a odpovědnosti celé firmy, a to napříč všemi ESG oblastmi. 
HN: Já se ptám z pohledu českého podnikatele, který, zoufale těká, čeho se má teda držet… 
Český podnikatel se může podívat do taxonomie, respektive technických screeningových kritérií a tam zjistit, zda aktivita, na kterou potřebuje sehnat bankovní financování, je udržitelná. Pro větší české firmy, na které budou dopadat povinnosti reportovat ESG informace anebo se chtějí připravit na požadavky od svých partnerů, jsou relevantní Evropské standardy pro reporting o udržitelnosti. Je to částečně ještě rozpracované, implementace nějaký čas zabere, děláme to s našimi klienty, takže o tom něco víme, ale už je to skutečně na úrovni technických standardů, což si myslím, že je obrovský pokrok oproti GRI (global reporting initiative), který je daleko víc chaotický, proto je to teď všechno tak roztříštěné.) 
HN: Vaši experti se přímo podílejí na návrzích standardů pro reporting o udržitelnosti firem a mě by zajímalo, co byl největší problém při dojednávání návrhů? 
Většina těch debat se týkala formulace jednotlivých požadavků, zásadních rozporů nebylo  podle kolegů moc. Panovala všeobecná shoda, že nová pravidla pro ESG reporting jsou potřeba. Jediným státem EU, který zpochybňoval potřebu této legislativy, byla Česká republika.
HN: Co na tom Česku vadilo?
Obecně, že to bude další papírování a k ničemu to nepovede. Skepse je do určité míry zdravá, ale myslím si, že tady pořád cítíme otisk komunismu a špatné správy země ze strany české byrokracie.

V přístupu k udržitelnosti se odráží generační zkušenost

HN:  Je mezi zástupci menších a středních podniků v Česku zájem o vaše poradenské služby? Jaký je přístup českých firem k ESG požadavkům? Berou to jako příležitost, nebo spíš jako nutné zlo, se kterým se musí vypořádat?
Dnes vznikají malé firmy, které se zabývají řešeními přímo navázanými na ESG, například Cyrkl, REkrabička nebo Miwa. To jsou firmy, které mají udržitelnost vyloženě v DNA. My se typicky věnujeme větším firmám, především investičním fondům a developerským společnostem. Developeři musí uvažovat v dlouhodobém měřítku, jejich projekty většinou trvají skoro dekádu. Proto developeři spoléhající se na bankovní financování vnímají ESG změny velice citlivě, berou je vážně a připravují se. Investiční fondy se snaží zorientovat prostě proto, že legislativa (SFDR) pro ně už platí. 
HN: Takže je to otázka legislativy, nikoli poptávka ze strany zákazníků…
Poptávka ze strany zákazníků existuje, například u kancelářských prostorů zákazníci po developerech požadují LEED A BREEAM certifikaci, která jde z hlediska požadavků na výstavbu za rámec standardů taxonomie. Na globálním trhu už se implementace udržitelnosti očekává a vyžaduje, velké firmy jsou v tomto napřed. 
HN: Kdy začnou certifikáty představovat konkurenční výhodu i pro malé a střední firmy? 
Když zjistí, že je to přidaná hodnota z hlediska spotřebitele. Průzkumy veřejného mínění sdělují, že zhruba 63 % českých zákazníků je ochotných si připlatit za produkt, který je nějakým způsobem šetrnější k životnímu prostředí. Sice do toho teď promluví inflace, nicméně data ukazují, že mladá generace to bere jako prioritu
HN: Existuje tedy rozdíl v generačním pohledu na udržitelnost?
U našich klientů to jde vidět zcela zřetelně. Ročník 50 plus jsou lidé, kteří mají ještě nějakou zkušenost s komunismem, jsou velice pragmatičtí a regulaci vnímají jako ohrožení dosavadních vydobytých pozic. A pak máte mladší generaci, která se už narodila do stavu, kdy procházíte krajinou, vidíte uschlé lesy a ptáte se, z čeho to pochází. Tito lidé mají jinou generační zkušenost, klimatická změna je pro ni zásadní hrozba, kterou musíme řešit. K udržitelnosti proto přistupují daleko otevřeněji. 

Akcelerace zelené transformace je jednoznačná

HN: Já předpokládám, že ESG reporting bude sám o sobě zajímavý byznys, i vaše kancelář takovou službu nabízí. Má smysl si na to objednat externího dodavatele, nebo je lepší rovnou někoho zaměstnat?
Zatím je bez externí konzultace velmi obtížné se v současném reportingovém protředí vyznat, navíc to trvá hodně dlouho. Do budoucna, kdy bude stav odpovídat zamýšlené regulaci, dává smysl ESG reportingem pověřit interní lidi. Ale samozřejmě to jde jen do určité velikosti firmy. Já se domnívám, že u firem pod 250 zaměstnanců bude lepší si vypomáhat externími firmami, které budou mít díky svým znalostem a zkušenostem úspory z rozsahu. 
HN: A kde na to vzít odborníky? 
To je problém, ten obor se teprve tvoří. My sami se snažíme v této oblasti vzdělávat, podíleli jsme na například na ESG Akademii v rámci platformy Změna k lepšímu. Celkově je naše zkušenost z konzultací taková, že potřebujete multioborový přístup. My například rozumíme standardům, nastavování KPIs, implementaci do firemního procesu a reportingu, ale už třeba nedokážeme vypočítat uhlíkovou stopu. Proto na komplexních službách spolupracujeme například se společností Envitrail a dalšími odborníky i z akademické sféry.
HN: Myslíte si, že situace, kterou prožíváme od loňského podzimu - v souvislosti s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí - urychlila přechod k udržitelnější ekonomice v Evropě? Nebo je to naopak brzda, výmluva, abychom nepostupovali tak rychle?
Nyní je jednoznačné, že zásadní roli budou hrát obnovitelné zdroje. Konvenční zdroje se sice mohou na chvíli vrátit do hry, ale jen v omezené podobě. V souvislosti se současnou situací bude důraz na efektivitu, úspory energií a obnovitelné zdroje daleko větší. K akceleraci přechodu už dochází a je to vidět i na energetickém trhu. Ceny energií nám nakonec ukázaly, že ty zpochybňované politiky měly celou dobu pravdu. 

Řešíte ESG reporting?

Zajistíme, aby Vaše projekty odpovídaly standardům EU taxonomie, a nastavíme efektivní reporting informací o udržitelnosti vaší společnosti.
Obraťte se na nás

Stáhněte si praktický manuál k ESG

Prošli jsme za vás stovky stran právních a technických dokumentů k tématu ESG. Zaregistrujte se a my vám pošleme praktické shrnutí. Dostanete také materiál a záznam školení k ESG due diligence a budeme vás informovat o dalších novinkách.

Zaregistrujte se
S ČÍM VÁM POMŮŽEME

Chcete být při získávání kapitálu úspěšní?

Je třeba začít přizpůsobovat své podnikání a sbírat a zpracovávat data už teď. S naší expertízou v oblasti ESG a zeleném financování budete připravení dříve než konkurence.

ESG rating

ESG rating

Nemovitostním fondům pomůžeme k novým investicím. Usnadníme vám proces přechodu vašeho portfolia do nového standardu zeleného fondu.

Více informací

Zelené financování

Developerskou společnost připravíme na zelené financování. Pomůžeme vám přehledně identifikovat, jak budou banky hodnotit vaše projekty.

Více informací
Zelené dluhopisy - zajistíme celou emisi dluhopisů.

Zelené dluhopisy

Zelené dluhopisy umožňují zisk většího kapitálu s  dlouhodobější návratností. Zajistíme vám celou emisi dluhopisů, včetně emise s prospektem a její propagaci.

Více informací